Dan

Dneska jsme se vyspinkali do růžova, jenom Anežka měla zase problém vylézt z postele. Včera si většina z nás v krámku nakoupila jogurty a tak jsme měli zase trochu jinou snídani (byl řecký a vůbec nebyl přeslazený, díky bohu). Když jsme se převlékali, šli kolem našeho ubytování již zmínění asijští sousedé a paní nam hleděla skrze okno dovnitř, jakoby se nechumelilo a ještě se pak vrátila, aby dobře viděla. Anežka na ni vytřeštěně zírala přes okno, ale paní evidentně stydno nebylo.

Půlka za námi a půlka před námi. Druhou polovinu našeho velkolepého tripu začínáme zas větším hikem. Vstáváme brzo, tak brzo, až to není pěkný, posnídáme pořádně, abychom byli plni sil, a směřujíc autem do národního parku Zion se přes první kopec přehoupneme dřív než slunce.

Ráno jsme si užili opět o něco chutnější snídani než obvykle, slaninku a tak. Posilněni jsme vyrazili do turisty oblíbeného Lower Antelope Canyonu. Prý se jeho návštěvnost rapidně zvýšila po tom, co se fotografie z něj stala výchozím pozadím Windows. Jak později zjišťujeme, máme velké štěstí na průvodce naší desetičlenné skupiny – lehce zavalitého sympatického Indiána.

Občas mám pocit největšího génia..jako třeba když si vyžehlím košili (jednou za rok), nebo nalepím v obýváku tapety (snad poprvé a naposled), většinu času však vykazuju známky dítěte, v horším případě deb*la, jako třeba když si na sluníčku v Grand Canyonu přidám k výhledům a pohodě úžeh/úpal (5 hodin na slunci a 0.5 litru vody, kdo se pak může divit) a je mi pak celou noc zle.

žádné houbové plantáže se na něm zatím nerozléhají, tak usuzujeme, že bude ještě poživatelný. No co v nejhorším se poděláme všichni 😂 Stavíme na benzínce pro doplnění vod a holky si kupují kafe. Helča kombinuje asi 3 příchutě a Anežka po chvíli jízdy v autě prohlásí „asi si budu muset převlíknout tričko“ – polila se kafem 😂

Předem upozorňuji na edit včerejšího dne, který byste neměli opomenout.
Po volnějším tempu ve Vegas jsme se rozhodli nebýt hned přehnaně aktivní a na dnešek si naplánovali v podstatě jen přehradu Hoover Dam a přejezd do dalšího státu, Arizony. Nutno zmínit, že jsem si usmyslela v každém státě odlovit aspoň jednu geocache a dnes musím ještě stihnout Nevadu, jinak tenhle plán rychle krachne.

rejší prohýřené noci jsme potřebovali trochu detox, a tak obě skupiny (výjimečně nemáme společný hotel) zamířily v dopoledních hodinách k bazénu. S Anežkou jsme byli už na otevíračku, což se záhy ukázalo jako dobrý nápad, neboť jsme si mohli vybrat nejlepší lehátka, která se později ukázala být ne úplně nejlepší…

Sakra. V umyvadle jsem si máčela hlavu, pak seděla v otevřené lednici. Nic moc nezabíralo. Krčela jsem se na posteli jako hromádka neštěstí, a to už jsem svým štracháním vzbudila Káťu a ta u své postele zapla tu děsivou klimatizaci, nejspíš starší než jsme my. Snad kvůli tomu nenastydne, mě to zachránilo.

táváme později, protože včera se to u bazénu trochu protáhlo a dneska tolik nespěcháme. Anežka se jde ještě rychle namočit do bazénu i před snídaní. Snídaně je kontinentální, na výběr ze sladkého nebo sladkého.. 😳 a možná teda sladkého toastu, který si hraje na tmavý s nějakým vajíčkem nebo mazacím sýrem. Vidím bílý jogurt! Jupí!!! Nasypu si k tomu křupinky. No tak i ty hrozinky v křupinkách jsou obalené cukrem… A jogurt je vanilkový!!!!! 😣 Už v 8 hodin tu je 29°C a přes den hlásí až 43.

Dnes nás opět čekají dlouhé přejezdy, a proto opouštíme Morro Bay už před osmou. V plánu je dnes hlavně Los Angeles, ve kterém jsme se rozhodli nezdržet ani celý den, abychom pošetřili čas na přírodu.