Deal ze včerejšího dne platí i dnes, a tak Anežce opět šrotují závity naplno a vymýšlí a hledá, co by se dalo podniknout. Nebudu lhát, nestěžuji si, vyhovuje mi to. Díky předání štafety plánování si ráno přispím a jdu si zaběhat, ale s formou jsem se rozloučil v Čechách, takže spíš tak pokládám nohy vedle sebe a těším se, až doběhnu na Golden Bauhinia Square, abych se mohl otočit, obávám se, že za toto moc kudos nebude.
Cestou na snídani potkáme čínského agenta, který eviduje příchody a odchody hostů, tak mu to alespoň zkomplikujeme tím, že se několikrát vrátíme, tu s vypraným prádlem, tu na přezutí bot, apod. Snídaně bude acaí (v HK moc nefrčí, nevědí o co přichází) a podnik je moc pěkný. Moje je výborné, Anež zkusí dát avokádové a krom toho, že je víc matcha než avokádo, tak dobré moc není, chudák holka. První zastávkou je Maritime Museum (jo, už 2. Muzeum ve 2 dnech, takhle skvělý partner jsem), kdy cestou potkáváme extrémní davy lidí, kteří něco šudlají na ulicích. Nejprve myslíme, že se jedná o nedělní trh, pak jedeme verzi, že balí humanitární pomoc pro kohokoliv, kdo ji potřebuje, ale pravda nebude asi ani jedna varianta. Dále pak vidíme, jak si všude, kde to jen jde (např. U východu z výtahu v podchodu) rozkládají skupinky (výhradně ženské) kartony, na které skládají jídlo, balíčky všeho možného, repráčky a jdou piknikovat. Některé skupinky to rozkulí a jedou karaoke. Je neděle, relativně zataženo, takže asi víkendová pohoda. Na telefonu pak často mají videohovr s muži…zajímavý. Stydíme se zeptat, o co že se jedná, ale většina skupinek stejně frčí neangličtinu. V muzeu si každý najde svou oblíbenou část, pro Anež je to historická etapa mezi 10. – 16 stoletím, pro mě pak vývoj přístavu v posledních cca 200 letech, vše interaktivně podané, děkuji pěkně. Některá čísla jsou zajímává, dost účelově podaná (např. Největší bay area na světě, kde srovnávají cca 90-100 milionovou (počet obyvatel) oblast okolo Hong Kongu (čili včetně Macao, Šenzenu a několika dalších oblastí v okolí) s oblastí San Francisca, kde žije cca 7-9 mil obyvatel s tím, že Macao má větší celkové HDP….gratuluji!
Po muzeu míříme na lodičkou, která nám ale ujede před obličejem, další jede za hodinu, a tak míříme do restaurace na oběd, kde poprvé dáváme Michellinu zapravdu a dostaneme na stůl skvělé jídlo. Času není mnoho, takže jej spíš vdechneme a frčíme zpátky k lodičce, stíháme krásně…
Cesta je chvíli rozhoupaná, říkám si, jestli nepošlu oběd zpátky ven, ale naštěstí to rychle strávím a zbytek cesty na ostrov Lamma si užívám.
Nějak se mi smazalo již zapsané veledílo a nechce se mi to opětovně dávat dokupy, tak telegraficky pro vlastní užití:
- Měli jsme procházku, kde jsme nepotkali skoro nikoho, až na asijce, který nás nejprve přešel, ale po chvilce se celý bledý a upocený vracel proti, zřejmě něco viděl. Anežka šacovala medvěda, já hada.
- Žijou zde již jen staří rentiéři, omladina utekla po 2WW do města, bo složitá doprava (36 minut lodičkou na Central station).
- Pláže tu jsou dosti špinavé, myšleno odpadky zaneřáděné.
- Anežka se schovává před potulnými hafany, jeden ji vystraší velmi.
- Výhledy kazí pošmourné počasí, ale déšť se ne a ne spustit.
- Ujede nám i lodička zpět, takže chtě nechtě musíme počkat s pivem v baru.
- Na hotel se dostaneme celkem pozdě, ale na večeři do města ještě zvládáme.
- Už máme dost velkých hnědých jídel, a tak volíme středozemní kuchyni, jen tu restauraci nějak nemůžeme najít. Není divu, je v 20. Patře.
- Jídlo dobrý, výhled rovněž, panuje párová spokojenost.
- Procházíme nočním HK, kde to na neděli celkem žije, je to taková lepší Stodolní, nabídka ale v zásadě podobná.
Dobrou!
