Dle domluvy dnes budeme startovat dřív, takže v 7:30 zkouším Anež, ale na první dobrou nereaguje, i tak ale po 8 naskakujeme všichni do Subíka a po drobném dotankování (25 litrů sotva hnulo rafikou) svištíme po Baltimore-Washington Parkway (na výběr jsou 3 souběžné dálnice, tak tipujeme tu s nejmenším provozem (nejvyšším mýtem). Snídaně je zdravá – mrkvičky, papričky, borůvky, jahody a jabka. Canada Dry k tomu, aby se zas neřeklo. Při pomalé manipulaci a ostrém zatáčení jdou odněkud od kol ostré rány, Subík toto zacházení nemá rád.
Ve Philladelphii očíhneme skyline, zatrénujeme ve stylu Rockyho a jdeme hledat toalety, úspěšné jsou jen dámy.
Není času na zbyt, takže skáčeme do auta vstříc NYC again. Cestou hledáme záchod i pro nás, je z toho nakonec kovbojka, musíme kvůli tomu i trochu tankovat, splachování pak kýblem. Do Jersey Gardens dorazíme na jídlo, na nákupy nám pak zbývají zhruba 3 hodiny, takže volíme rozchod, taktiku má každý svou, málokdo se o ní podělí, připadám si jak v Million Dolar Race (kdo neviděl nepochopí). Sem tam se potkáme, ale zájmy má každý svoje.
Okolo 16té se potkáváme, pěchujeme kufry a míříme směr JFK, přes krásný Verrazzano bridge a podél pobřeží, kde jsme tuhle bojovali se sluníčkem. Na letišti vysadím posádku na terminálu s kufry a spěchám vrátit auto, kde jej jen postavím do fronty k ostatním, klíčky házím dovnitř a jdu na vláček. Anež dojdu těsně u checkin, kde jsem tak akorát s jedním kufrem 22,8 kg. Zpátky jsme měli frčet v premium economy, ale nějakým omylem fasujeme club world, tedy business a jelikož se držíme hesla kdo se mic ptá, moc se doví, tak rovnou míříme do Greenwich lounge do sprchy. Drobná večeře, závěrečné drinky a už nás volají na bránu 14, kde čeká naše 777 směr LHR…dobrou noc…
PS: menší dovětek z Londýna – ještě na JFK se nám taxi protáhlo na skoro hodinu a byť se pilot i přes turbulence snažil, tak to již nedohnal. Ještě v letadle ověřuji u letušky, jak to vidí – telefonuje a říká, že stíháme, ale prý jsou kdyžtak místa i v dalších letech – don’t worry. Trochu tedy běžíme, měníme terminály, procházíme kontrolou, někteří ještě důkladnější, ale u brány jsme včas.
Cestou mě trochu překvapil mail od BA – informace o letu na 13:45 – čuju problém. Červené světlo u mě, Anež je druhý kus skládačky. Rychlé telefonáty a je to tak – do letadla nás nevezmou, musíme na service desk pro nový boarding pass…sakra.
Dostáváme s Anež místa na 13:45, Petr s Peťou jsou na čekačce, okolo 13té zjistí, jestli na ně místa zbydou, jinak musí až v 17:45.
Pán to zkusí s voucherem na 10 liber, což sice beru, ale míříme do salonku a ještě nabrífujeme paní se synem, co letěli s námi, ale není si tak jistá v angličtině, aby věděla co a jak (nakonec letí rovnou v 17:45, ouch)….