Už to chvíli vypadalo (vzpomeňte si na situaci v 3/2021), že i loňský COVID trumfne letošní dovolenou, ale pak se vyčasilo, Babiš se Zemanem dovezli Sputnik a najednou se začalo blýskat na lepší časy a když 21.07. v 21:47 poslala Šárka (pro neznabohy se jedná o Anežky mámu) informaci, že jedna z našich cílových destinací plánuje otevřít hranice očkovaným turistům (if domestic epidemiologic situation remains favourable) z Čech od 07.09., tak věci vzaly rychlý spád – potvrzení zájmu ze strany Buchty Á a Buchty Há, rezervace ubytování, pronájem auta & nákup letenek (a pak teda i žádost o dovolenou v práci, ale vzhledem k tomu, že jsme se o tom doma bavili už od zmiňovaného března, tak jsme to měli celkem domluvené dopředu). Vidle do toho málem hodila Anežka, která samozřejmě musela měnit práci, aby taky byla něčím zajímavá (jen pro doplnění – Helča je zajímavá nadšením pro totálně nudný obor a já jsem skvělý až do morku kostí, samozřejmě!) – nakonec jsme to jen o týden zkrátili.
Odlet byl stanoven na 10.09., návrat 28.09., po zpětné vazbě (pláči) v roce 2019 již letíme z Prahy. Z rukávu jsem vytáhl mapu roadtripu a doma propuklo nadšení (vyjádřené povzdechem – „my chtěly koukat na Sex education“). Nezbývalo tedy než přežít relativně náročný srpen (měli jsme spoustu poprvé – třeba návštěva Brna, festivalu ve Varech s Markem Ebenem a Johnny Deppem, nebo reunion v Amsterdamu po 12-ti letech (poprvé s houbovou polívkou)) a už balíme pět švestek a za pár hodin budeme vyrážet na letiště, kde v 10:05 letíme přískokem do Zurichu, odkud už roluje letadlo směr Kanada (jó, cesta autem do Frankfurtu slečinkám nevoní, tak holt budeme mít 2 přestupy)…
Čeká nás (ty vytrvalejší z vás teda taky, když už si ten blog platíme) 18 dní plných výstupů (hory) a pádů (postel), deště, sněhu, slunce, brzkého vstávání, kanadských (snad pitelných) piv a doufejme i medvědů…
Těšte se, je na co!!!
panda veliká
PS: Ještě jedna krátká dokumentace toho, jaká panuje nálada vzhledem k možnému setkání s medvědem…