LogoMakr-1LDIPM

Karanténa – Den 6

Dostáváme se do krize, aspoň krize mysli a tvůrčí krize...

Je neděle a i dnes se probouzím s pohledem z okna na krásné počasí, takže už od první minuty mého dne vím, že budu dneska dost nerudná.
Včera jsem počasí neodolala a šla jsem na zahradu alespoň shrabat listí, bylo po dešti, takže se to dělalo dost blbě, byla jsem z toho pěkně zprasená, ale byla jsem venku, takže dobrý. Dneska jsem měla ale předpověď „zataženo, místy diplomka“, žádné pěkné vyhlídky.

Protože jsme včera nestihly naši každodenní jógu, kvůli tomu, že si Anežka na mojí cvičící podložce (koberec) rozložila učení na roztřídění, které „třídila“ až do dneška (myslím, že nic nevytřídila), jsme hned po Toulavce splnily včerejší jógu a pak jsme se všichni pustili do dnešních úkolů. Co ve své sluji celý den dělá Dan vlastně ani nevím, vím jen, že je hrozně nešťastný, když mu chceme zavřít dveře. Anežka se rozhodla dneska udělat něco do práce (v neděli!) a já se uchýlila do svého pokoje, abych téměř celý den strávila s tou šíleností, co mi ničí život (diplomka).

Dobře, nutno uznat, že jsem projela asi celý Facebook a celý Instagram až k jejich základům, prohlédla si svoji galerii fotek od roku 2013, pár hodin prostě jen zírala z okna, objednala jen tak tisíc věcí z internetových obchodů, ale nějak to dospělo k ucelení jedné důležité kapitoly. Takže hurá.

Oběd jsme dneska odflákli a objednali si sushi. K večeři děláme carbonara, ale vzhledem k posunu času vzniká malá neshoda ohledně času servírování. Dan trvá na orientaci podle hodin naší trouby, která drží letní čas, my s Anežkou odmítáme válejíc se u Gilmorek (kdo je všímavý, jistě pochopil, že se na ně díváme hodně – můžete nám napsat, jestli jste tým Jess nebo tým Logan, případně tým Dean, v jehož existenci ale nevěříme). Kuriozitou u toho byla Anežka s igeliťáky na nohou. Myslím, že když mě před pár dny viděla s hydratačními ponožkami od Neutrogeny, tak chytla inspiraci a za pomoci indulony a igelitových sáčků se pokusila o improvizovanou nápodobu.

Dnešní atmosféra je prostě už trochu nabručená. Dan je pochopitelně už pár dní bez nálady, že musí být od nás (samozřejmě hlavně od Anežky) izolován, já jsem bez nálady už je při pomyšlení na diplomku, Anežka se s náma tak nějak veze. Znáte to, jak máte čím dál horší náladu čím víc hnusný je venku počasí? Tak u nás to teď je tak, že se nám nálada zhoršuje s každým slunečním paprskem, který k nám zasvítí přes okno. Přes tu bariéru, kterou nesmíme překročit.

Dneska dáme ještě jednu jógu, protože jóga nám zatím udržuje zdravou mysl a nějaký režim. Nebo alespoň funguje jako placebo, na kterým jsem si vytvořila závislost. Namasté.