Dnešní ráno začalo mnohem lépe než to předešlé, jelikož po výměně pokoje, jsme se probouzeli s výrazně lepší náladou. S ohledem na šílený puch v tom prvním pokoji (dnes už chápu proč Peťa první večer obcházel s baterkou všechna zákoutí pokoje – prý hledal mrtvolu zvířete nebo člověka….), který překvapivě nezmizel ani přes den, kdy jsme brázdili ulicemi Washingtonu, jsme ve finále rádi, že jsme tu první noc přežili bez úhony. Když jsme ráno dohledali Anežku, která zapomněla, kde jsem předchozí večer zaparkovali auto (asi byla dobrá noc….), vyrazili jsme na snídani do ryze typického amerického podniku. Zde jsme nejdříve podráždili obsluhu tím, že jsme chtěli vyměnit stůl a posadit do boxíku uprostřed (na Peťův argument, že to chceme zažít, protože to považujeme za typicky americké, se latinskoamerická slečna moc netvářila, ale vyhověla nám) a po následném omrknutí porcí jsme konstatovali, že se nedivíme, že zde mnozí trpí nadváhou a o tlusťochy zde není vskutku nouze. Porce jsou zde šíleně velké, což potvrdil Anežky chessecake, který by u nás bohatě vystačil tříčlenné rodině. Snídaně ale byla fantastická a kluci si ještě dali jahodový Milkshake, aby toho neměli málo (ano opět jsme se přejedli, jako každý den a ani tento den to nebylo naposled… :-))
Pak už rychlý přesun do National Air and Space Muzea, přičemž se záhy ukázalo, že bez předchozí rezervace máme smolíka a na dnešní den už jsou veškeré lístky rozděleny. Krapet zklamaní jsme se přesunuli do naproti stojícího Nationa Art Gallery, kde oproti tomu předchozímu nebyly žádné řady ani kvanta návštěvníků (trochu jsme znejistěli, jestli to náhodou nesignalizuje něco podezřelého….nesignalizovalo). Dvě hodiny jsme tak brouzdali mezi veledíly Van Gogha, Moneta, Da Vinciho, neskutečným množstvím soch, bust, starožitného nábytku…Anežka byla opět spokojena a my jsme rádi, že jsme to mohli sdílet s ní. Následně nás potěšila zpráva, že se Peťovi podařilo z nově uvolněných lístků sehnat místa do právě onoho ranního muzea kosmonautiky a tak jsme s klidnou duší, že se nakonec přeci jen do toho muzea podíváme, vyrazili se posilnit do indické restaurace Rasika (děkujeme za doporučení, ať už bylo od kohokoliv). Zde mě naprosto uchvátil salát ze smažených listů špenátu, byl úchvatný. Obsluha, prostředí i jídlo bylo na jedničku a jelikož jsme po vydatné snídaní nebyli ještě ani tolik hladoví a opět jsme si neuměli říct ne nad lákavou nabídkou, tak jsme se opět přecpali 😀 Chudák Dan měl co dělat, aby to při přesunu do muzea rozdýchal.
Odtud přebírá štafetu psaní Peťa…….National Air and Space muzeum sice prochází rozsáhlou rekonstrukcí, ale i přesto jsou vystaveny ty hlavní exponáty. Obdivovali jsme kokpit Boingu 747, Stíhačku T-65 X-wing (fanoušci Star Wars budou vědět), ale především expozici věnovanou objevování vesmíru, kde největší dojem udělal řídící modul Apolla 11, ve kterém 20 července 1969 Neil Armstrong, Edwin „Buzze“ Aldrin a Michael Collins poprvé přistáli na Měsíci a udělali ten velký krok pro lidstvo 😉 Potěšilo nás taky, že ve videu, které zachycovalo důležité světové momenty a momenty z vesmírného programu v průběhu 60. let, byla zmínka o okupaci Československa Ruskou armádou (vědí o nás…. :-))
Po vydatném kulturním programu proloženém ještě vydatnější snídaní a obědem (řekli jsme si, že večeři dnes již vynecháme :-)), jsme vyrazili na čumendo do Walmartu a do jednoho outletu, abychom si přivezli něco hezkého na sebe a také hmotnou památku na Ameriku. Nejúspěšnějším lovcem trofejí byla Anežka (asi si bude ještě potřebovat dokoupit kufr…), Peťa koupila pár dárků dětem, já si dokoupil spodní prádlo a kafe ve Starbucksu a největšího peška měl Dan, který si v Hilfigeru vybral pár věcí, aby se následně dozvěděl, že kabinky jsou již hodinu před zavíračkou zavřené, aby stihli vše uklidit a že si prý si může věci vyzkoušet u regálů. Danovo konstatování, že to je snad jejich práce, prodavače nikterak neobměkčilo, tak Dan demonstrativně odešel i bez pantoflí, které by možná mimo kabinku zvládl vyzkoušet 😀
Rychlý přesun na hotel, abychom si mohli zabalit a zítra ráno vyrážíme zpět směr New Yorku a letiště JFK…..ano bohužel to opět strašně rychle uteklo a zítra večer nás čeká odlet. Ale to vždy rychle letí, když je příjemná společnost 🙂 Tak zítra naposledy….
















