Proklamovaný plán nebyl moc promyšlený – dojet na Bixby Bridge, cestou zpátky navštívit některé pláže a jít se podívat na Hearst Castle, ale člověk míní a dopraváci mění. Cesta na sever probíhala v poklidu s krásnými scenériemi, ale u proklatého Bixby Bridge staveniště – odpočívadlo s výhledem uzavřeno – směrem zpátky hrozná fronta – co teď? Hlad! Monterey! (pozn. v ideálním případě bych tam šel do tamního Bay Aquarium, ale to už bylo celkem pozdě) Takže zuřivě se hledá parkování a cesta, během pár minut jsme na místě a jdeme do přístaviště, kde je vidět, že se nacházíme v trochu bohatší části Californie a všechno působí tak nějak veseleji.
S obědem děláme s Anežkou chybu a dáváme si každý svojí porci Calamari & fries, holky nejsou blbý a dávají porci fish & chips napůl – i tak to ale nedojedí, takže je asi jasný, jak to dopadlo se mnou a Anež – zbylo na večeři i snídani pro všechny. Aspoň trochu blbneme s různými příchutěmi post-mixů, za mě vede zázvorové pivo, holky frčí na lemonade štávě, vodu v restauraci samozřejmě nevedou, kdo by ji taky chtěl (pokud nepočítáme led a položení sklenice na sluníčko).
Pak už vyrážíme zpátky a máme štěstí – fronta u staveniště prakticky není a ještě vyšla zrovna tak, že zastavujeme přímo u výhledu na most a tudíž si můžeme škrtnout z TO-DO listu. Posléze se projeví další organizační bota – zastavujeme u McWay Falls, kde sem holkám sliboval krásnou a liduprázdnou pláž, takže bereme plavky, svačinu a v žabkách štrádujeme prašnou cestou, která ale záhy končí a k pláži je to ca 20 metrů volným pádem, takže se nenápadně otáčím a s výrazem „dyť sem to tak popisoval (je liduprázdná!)“ jdeme k autu.
Díky staveništi, frontičce a Monterey nestiháme už ani Hearst Castle, tak aspoň hledáme pláž a máme štěstí, našli jsme super místo poté, co jsme chvíli sledovali rypouše sloního jak reje držkou v zemi. Na pláži naháníme racky jak malý děti a obecně si užíváme zas úplně jinou krajinu než co jsme v předchozím týdnu zažili. Nakonec vyrážíme směr Morro Bay, kde jsme již cobydup. Vzhledem k tomu, že ještě nezašlo slunce, tak jdeme do přístavu na procházku a kromě Homolků, pšonků a žoviálních američanů nacházíme super místní pivovar, kde nám končí dnešní směna..samozřejmě že místní pivo jsem si dal jediný, zbytek frčel na ověřených značkách.
Panda