LogoMakr-1LDIPM

Den 19 – Lima

Den předposlední, noc v čistém hotelu (4*!!!), Tour de Lima a prohlídka historického centra.

Dnes ráno jsme se probudili v king size posteli v krásném čistém teplém pokoji hotelu Innside Lima Miraflores. S nadšením jsme se vypravili na snídani, která zcela nenaplnila naše velká očekávání, ale ve srovnání s tím, co jsme tu dosud prožili, byla luxusní. Po snídani se vydáváme na cyklo Tour de Lima. Náš 4* hotel nabízí bezplatné zapůjčení kol, nicméně recepční je naším dotazem na kola trochu zaskočena. Dojde se zeptat jiného pána a pak nám oznámí, že pro celý hotel (kapacita cca 300 osob) má kola dvě a ta už jsou rezervovaná. Dan nevěří svým uším a nebohé recepční naštvaně odvětí, že dvě kola na celý hotel je opravdu funny, ta mu zahanbeně odpovídá, že jí to je líto. Chudák, jako kdyby za to mohla. Vyrazíme tedy po svých, na ulici potkáváme více policistů než civilistů a říkáme si, že to snad musí být nejbezpečnější město na Zemi. Po chvilce narazíme na stojany se sdílenými městskými koly, za 4 soly (24 Kč) se zde dá půjčit kolo na 24 hodin. Má to ovšem háček, člověk na něm může absolvovat neomezený počet jízd trvajících max. 30 minut, pokud přesáhne 30 minut, účtuje se další taxa. Říkáme si, že to je v pohodě, že budeme jezdit max. 2-3 hodiny a to nás přeci nezruinuje a vydáváme se na projížďku podél pobřeží. Užíváme si výhledy na oceán z hezky upravených parků, náhodně narazíme na náměstíčko Václava Havla, které tvoří pamětní deska, dvě židličky a stůl s nápisem v češtině “Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí” a cítíme se náležitě hrdí. Když se nám blíží konec první 30-minutovky, probudí se v nás čecháčkovský gen a kola vracíme do příslušného stojanu a znovu ihned půjčujeme. Zjišťujeme, že to funguje a máme radost, že jsme na ty Peruánce taky jednou vyzráli. Naše další projížďka je tedy rozdělena do 30 minutových intervalů, Dan vše stopuje na hodinkách, v jednu chvíli se vzdálíme z turistické oblasti a poté zběsile šlapeme, abychom kola stihli opět vyměnit. Vyšlo to, 27 minut!

Po projížďce vyrazíme na oběd, dáváme si tradiční peruánský ceviche (syrová ryba naložená v limetkové šťávě). Limu, která má stejný počet obyvatel jako celá ČR, považujeme za vyspělejší a ztrácíme zábrany. Kromě Tomáše, ten volí tradiční rýži se zeleninou, nehodlá na poslední chvíli udělat dietní chybu. Po obědě plánujeme prohlídku historického centra. O Limě nám během naší cesty spousta lidí říkala, že to je úžasné město, očekávám tedy nějakou pecku. Ta se ovšem nekoná. Hlavní náměstí je sice hezké, ale žádný zázrak. Navíc je uzavřené zábranami a hlídané ozbrojenými policisty – napadá nás, že očekávají nějakou stávku (opakovaně tu probíhají stávky truckerů a zemědělců kvůli drahé naftě). Prázdné náměstí působí lehce depresivním dojmem města duchů. Za zábrany nás policisté pouští ke vstupu do katedrály (je potřeba vydělávat solíky), když však přejdeme přes silnici na chodník patřící k náměstí, policista nás okamžitě vypíská a odkáže do patřičných míst. Opouštíme zakázanou zónu a pokračujeme v prohlídce místních pamětihodností. Osobně jsem z Limy poměrně zklamaná, 10x menší Arequipa byla mnohem hezčí a modernější. Po cestě zpět konečně potkáváme stávkující dav – je to asi 30 žen v oranžových vestách, které v poklidu něco skandují. Na to, kolik policajtů je v pohotovosti v ulicích, nic moc. Rozvíjíme teorii, že to jsou manželky řidičů turistických dodávek, které stávkují za zbudování zpevněných asfaltových cest a odstranění všudypřítomných retardérů, které jejich muže obírají o čas strávený s rodinou. Dan nám to pak potvrzuje, prej jim rozuměl. Haha.

Dále máme v plánu návštěvu parku s komplexem fontán, je od nás cca 3 km a vydáváme se tam pěšky. Místo hezké procházky nás však čeká zběsilý slalom mezi neustále troubícími dopravními prostředky naprosto nerespektujícími dopravní předpisy. Doprava v Limě je opravdu šílená. Park s fontanámi je moc hezký a dorazíme včas na místní show – do rytmu hudby stříkají fontány osvětlené různě barevnými lasery, na vodní “stěnu” je promítán příběh historie Peru. Do hotelu jedeme taxíkem, řidič jede celkem bezpečně. Na večeři D+A vyráží do michelinské restaurace, my s Tomem nemáme hlad (rozuměj vhodné oblečení a peníze) a vyrážíme do střešního baru našeho hotelu. Zde využijeme voucher na welcome drink zdarma, nakonec si dáváme i menší večeři a další drink. Čeká nás poslední noc naší dovolené.