Tak ne, je 13:00 a zatím jsme nevytáhli paty z resortu, pokud nás někdo označil za aktivní a dobrodružné cestovatele, tak musí být za dosavadní průběh dovolené zklamán a dneska tomu nasazujeme korunu. Ranní výběh napříč resortem – velkolepě pojmenovaný jogging trail moc spektakulární nebyl, určitě za to mohou prudké svahy. Jediné vzrůšo bylo, když u mě 2 buginky zastavili, jedna aby se mě zeptala, kam chci vzít (“děkuji nechci”, a říkám si, sakra, zas tak špatně snad nevypadám, ne?”) a druhá, aby si mě mohli pasažéři lépe vyfotit (sakra, asi tedy vypadám)…
Praktikuji veškeré post workout chyby, takže “dopocuji” ještě na snídani, Anežka se mi směje, hned má lepší ráno…nemáš zač princezno. Za snídani dávám skoro plný počet bodů, bylo to super a řadím mezi mých TOP10 snídaní, našel bych jen pár chybiček, fetiš uspokojen. Ze snídaně rovnou pokračujeme k bazénu a na pláž, bál jsem se, že tam bude plno. No na pláži jsme sami, u bazénu je poloprázdno. Opalujeme se / spalujeme se (záleží, koho se ptáte) a vymýšlíme kraviny.
Když už jsme rudí, jak paviáni, tak konečně dostaneme rozum, objednáme buginu, aby nás odvezla k bráně resortu a skočíme vedle pro motorku. Vypadá to, že jsme zase někomu vlezli do obýváku, ale motorku mají, helmy taky. 150cc nechceme, zbytečně silná, papíry na ní stejně nemáme. Ty nemáme ani na udýchanou a obouchanou 110cc, kterou nám paní dá, jakože čupr kauf, ale vypadá lidsky, takže bereme a svištíme s větrem o závod. Ve městečku projdeme mini rybí trh a zapadneme na menší snack, ceny nepříjemně vysoké, automatická přirážka v podobě 10% service charge je ošklivá. Pokračujeme na mani (Anež) – pedi (já) a docela dá zabrat, než najdeme podnik, který má volno ihned. Moje první pedikůra, celkem příjemný, ale myslel sem, že mi budou i nožičky namáčet, bohužel jsem si to evidentně špatně objednal, takže budu muset jít ještě jednou. Ale jak hlásí Anež, ona má 20 nehtíků, co potřebují ošetřit a dneska jich stihla jen 10. Na chvíli se rozdělíme, pak se díky orientačnímu nesmyslu složitě hledáme, ale skončíme v beach baru s happy hour až do příchodu tmy. Následně se ozve hlad a proto míříme na Fishermann Night market, kde zase ozkoušíme nějaké dobroty, ale oproti Pai to zhodnotíme jako příliš turistiš a ne moc originální výběr. U piva a piškvorek promýšlíme strategii dalších dnů, na sluníčku přes den je tu moc vedro, a to na jakýkoliv pohyb, ergo budeme mít šanci zítra vstávat brzy a užít si ostrov před východem slunce…!
Dobrou!