LogoMakr-1LDIPM

Den 15 – Zvířata a kytky

Škodná v revíru potřetí a prodáno.

Světe div se – dnes jsem program částečně vymýšlela já, takže si i “za odměnu” můžu napsat blog.

Ráno posilka, Dan mě bohužel nevzbudil, takže opět bez mé účasti. Je mi to líto, až na to, že vůbec.

A hurá na slony. Slon byl v minulosti v Thajsku zvíře hojně využívané pro těžbu dřeva a náboženské účely. Dnes už tomu tak není, proto je zde nepřeberné množství farem, které se o tyto slony a jejich potomky více či méně eticky starají.

Za 300 bahtů si kupujeme vstup a koš plný krmení – okurky, banány a cukrovou třtinu. Sloni jsou hodně nenasytní, nestíháme podávat. Mají celkem malé výběhy, tak se obávám, jestli jsme nepodpořili jednu z méně ohleduplných farem, “ethical treatmentem” se pyšní všechny. Aspoň tu nenabízejí jízdu na slonovi, trápení zvířat už není cool.

Na návrh Dana, podržte se, vyrážíme do botanické zahrady. Nádhera, lekníny, kapradíčka,orchideje, kaktusy, masozřavky… Růžová zahrada bez ordinace.

U kuňkajících jezírek se dohadujeme, jestli je to živá žába nebo reproduktor. Zase jsou tu kapříci a já mám zase granulované krmení zapomenuté v autě.

Zpět k trápení zvířat – po cestě zpět do Chiang Mai navrhuju navštívit hadí farmu, Dan se mému rozhodnutí diví a ihned souhlasí. Tímto zdravíme Helču 🙂 Vstup jen za 200 bahtů, paráda. Ujme se nás mladý kluk a nadšeně nás tahá od klece ke kleci s poutavým výkladem. Každý had má ve výběhu k dispozici pneumatiku, do které se může zatočit, asi to dobře simuluje jejich přirozené prostředí. Kluk nám nabízí pochovat si malého zeleného hada a štíry, to odmítáme. Vůbec nás nechápe. Pak nám ukazuje Thai kobru, kterou můžeme prý nejčastěji potkat v hotelích v Chiang Mai. U prudce jedovaté king kobry se mi vybaví kapitola z Harryho Pottera – Sklo které zmizelo, a opravdu, sousední klec je otevřená. Nájemník se ale prý jen připravuje na show. 

Ta stojí za to, jsem už předem podělaná až za ušima a sedám si na tribunu úplně nahoru. Nejdříve nám krotitel hadů ukáže svůj ukazovák, který od posledního kousnutí nemůže ohnout. O jeho profesionalitě mě to příliš nepřesvědčí, lituju, že tribuna nemá další patro. A už hází kobru do ringu, dráždí jí, kobra útočí, je to o nervy. Dan se tolik nebojí a jde se s ní vyfotit. Nakonec dá krotitel kobře pusinku a do kelímku demonstrativně chytá jed. 

Druhý krotitel má mnohem větší kobru a větší respekt, přijde mi, že se chvílemi bojí.Taky je tento hadík trochu živější, snaží se utíkat z ringu.

Poslední krotitel vystoupení uvozuje fórkem, kdy v bedně jakože loví hada a mezi diváky náhle hodí provaz. Blbá sranda todlecto. Pak vytáhne skákajácí hádě, a dělá s ním divoké frajeřinky. Nejedná se o jedovatý druh, dokonce si jeho hlavu strčí do pusy. 

Ok, tak tohle ethical treatment moc nebylo.

Restauraci k obědu vybírám dle google hodnocení, shodou náhod zjišťujeme, že je doporučená i michelinským bibem. Jedná se o jihothajskou kuchyni, převážně seafood. Volíme krevety a kraba, vše si objednáváme “only a little bit spicy”, a stane se to co pokaždé, ohořelá ústa si chladíme kostkami ledu. Chuťově ale vše vynikající, bib zasloužený.

Odpoledne se válíme u bazénu a večer míříme na thajský box do nočního bazaaru, Kupujeme lístek za 600 bahtů a máme parádní místa na plastových židlích ve třetí řadě. Čeká nás devět zápasů v rozdílných váhových kategoriích od 50 kg do 75 kg. Jeden zápas obstarají ženy.

Thajský box se hraje na pět kol, může se kopat, může se mlátit do hlavy, nesmí se dusit, zápasníci mají trenky a rukavice, toť vše z odpozorovaných pravidel.

První zápas končí dezorientací a zvracením poraženého, Dan ze svých hokejových zkušeností bezpečně diagnostikuje otřes mozku. Ptám se ho, jak to mohl nechat rozhodčí zajít tak daleko, on mi s nadšeným výrazem odpoví “Tady nejsi na olympiádě, miláčku”. Zbylé zápasy už nekončí tak vyhroceně, u většiny se dojede pět kol a končí na body. Dan se trochu těšil na krev a K.O., tak je zklamaný. Mně se nejvíc líbí zápas holek, je plný tanečků, úsměvů, a respektu, do hlavy se mlátí minimálně.

Po sedmém zápase odcházíme, je pozdě a už má většina thajských street foodů zavřeno, takže končíme v mekáči. Dan si po tom boxu potřebuje hodit do normálu hladinu testosteronu, takže volí růžový Mc Flurry s příchutí Hello Kitty. 

Poslední ryze thajský zážitek dne je jízda tuk tukem na ubytování, z 500 bahtů usmlouváme na 100, krása.